Užívání probiotických přípravků se doporučuje lidem, kteří podstupují antibiotickou terapii, chtějí posílit imunitu nebo se prostě chtějí ještě lépe starat o své zdraví. Jsem zastáncem probiotik, chápaných jako potraviny podporující prospěšné bakterie žijící v našem těle. Jaký je vztah mezi probiotiky a zdravím? Pokusím se vám o tom vyprávět.
Nevyhýbám se ani probiotickým produktům pro ženy, protože i když jejich příznivé účinky nejsou zcela vědecky potvrzeny, vím, že o bakteriální flóru je třeba pečovat a kvůli takovým a žádným jiným podmínkám naší moderní existence, je lepší se chránit, a že to není vždy možné zcela přirozenými metodami, někdy potřebujete pomoc. Jsou to nějaké probiotické přípravky.
Nemyslím v televizi propagované jogurty, které nemají se skutečnými probiotiky nic společného. Většině z nás stačí obyčejný domácí jogurt, podmáslí nebo kefír. V případě potřeby je lepší užívat doplňky, než kupovat výrobky podobné jogurtům.
A zase ti Rusové
Prvním vědcem, který věnoval pozornost prospěšným bakteriím, byl ruský mikrobiolog Ilja Mečnikov. Již na počátku 20. století prohlásil, že bulharští rolníci, známí svou dlouhověkostí a vazbou na jogurty, které vyrábějí, této dlouhověkosti dosahují díky kulturám prospěšných bakterií, které jogurt jaksi „vytvářejí“. Lidstvo však již dříve objevilo fermentační bakterie. Již tisíce let známe techniku okyselování přípravků, které díky ochranným vlastnostem kyseliny mléčné získávají přirozenou ochranu proti choroboplodným bakteriím. Acidifikace je jednou z nejstarších metod konzervace potravin. Zdravý rozum by naznačoval, že kyselina mléčná chrání naše těla na stejných principech. A ačkoliv je známo, že naše těla obývají „stáda“ mikroorganismů… nic se skutečně neprokázalo.
Prebiotika a probiotika a zdraví – fungují nebo ne?
V současné době jistě neexistuje žádný vědecký základ, který by jednoznačně prokázal, že probiotika mají léčivé vlastnosti, ačkoli jejich ochranné vlastnosti kategoricky nepopírají ani skeptici z řad vědců.
Potravinová probiotika jsou považována za přísady, které zlepšují fungování trávicího traktu. Okyselení mléka ho jistě pročistí tak, aby jej mohli konzumovat (kvašené mléčné výrobky) i lidé s intolerancí laktózy. Můžete také slyšet tvrzení, že tyto produkty pomáhají regulovat trávicí systém, včetně odstranění některých průjmů nebo pomáhají snížit problém se zácpou.
Vědci téměř jednohlasně tvrdí, že první výsledky rozsáhlého výzkumu probiotik lze očekávat za pár let. Mezitím….
Probiotika a atopická dermatitida u kojenců
Finští vědci provedli výzkum, který ukázal, že bakterie příhodně nazvaná Lactobacillus rhamnosus GG má ochranný účinek proti atopické dermatitidě u kojenců. Probiotikum bylo podáváno matkám v posledních měsících těhotenství a kojencům ještě nějakou dobu po porodu. Riziko atopické dermatitidy kleslo v této skupině až o 40 % a ochrana trvala až do věku čtyř let. Zdá se tedy, že díky prospěšným bakteriím získal dětský imunitní systém velmi silnou podporu.
Výsledek této studie, stejně jako „skřivan jaro nedělá“, neurčuje univerzální léčivý účinek probiotik. Přesto stojí za to mít to na paměti, zvláště když jsme se natolik vzdálili přírodě, že ztrácíme vlastní obranné mechanismy. Některé z nich jsou užitečnou flórou. Vyplatí se o něj preventivně pečovat.
Je lepší utratit nějaké peníze za něco probiotického než za hamburger, pizzu nebo jiné druhy nezdravého jídla, které jíme každý den.
Probiotika nebo prebiotika?
A je mezi nimi nějaký rozdíl? Ano to je. Ve zkratce:
- probiotika jsou produkty obsahující kultury prospěšných bakterií, např. kyselé mléko a jogurt,
- prebiotika jsou látky, které prospěšné bakterie potřebují ke svému růstu (nejčastěji jsou to sacharidy a další bakteriální živiny a prebiotikem je např. med).
Pokud se naší prospěšné flóře nedaří, můžeme její populaci doplnit probiotiky, posílit její kondici prebiotiky, nebo použít obojí :-).
